Pán a spasitel náš Ježíš Kristus jest nejdůležitější osobou v dějinách lidstva. Jméno Jeho jest nejznámější. Účinek Jeho svatého díla trvá stále. Království Jeho přes všecku lidskou zločinnost roste vždy více a více. Pokud byl viditelně na zemi mezi lidmi, alespoň někteří Jej milovali nade všecko. Jiní však naproti tomu v nenávisti měli jej. A tak jest tomu doposud. A proto otázka nad jiné důležitější jest: Kdo jest Kristus? Jedni praví: Člověk dobrý a pro vše dobré nadšený, a právě proto ukřižovaný. Jiní praví: Bůh v lidském těle zjevený. A jak ty soudíš? Jistě se ti líbí Jeho učení. Nikdy tak člověk nemluvil jako On. I jeho život se ti líbí ne méně. Byl přítelem chudých, těšitelem zarmoucených, lékařem namocných. Jen jedno nechápeš. Předivné ty skutky, které činil. Sycení tisíců, uzdravování zázračná, křísení z mrtvých a nad to pak Jeho vlastní z mrtvých vstání. Tomu nelze rozumět. Nelze. Ale lze tomu věřiti. Kristus sám vyznal pod přísahou, že jest Syn Boží. Petr vysvědčil Jemu, že jest Kristus ten Syn Boha živého. Apoštol Pavel ani dost málo nepochyboval, že „Bůh byl v Kristu, v mír uvodě svět s sebou;“ a až do konce svého života nazýval to právě velikým tajemstvím pobožnosti, že „Bůh zjeven jest v těle.“ A jak tedy Ty soudíš o Něm? Kým mne pravíš býti? táže se Pán. Život a smrt závisí od odpovědi, kterou dáš sobě a Jemu.

Věří, Pane; spomoz nedůvěře mé.